Wonderland Magazine: Spring Fashion issue (2015) - překlad článku

15. february 2015 at 17:33 | Angie. |  articles
Ahojte. Jak se vám daří? Tenhle článek bude výjimečně jen v češtině, protože jde po delší době zase jednou o překlad článku o/rozhovoru s Kristen. Včera k ránu, no dobře, byla teprve půlnoc, jsem se rozhodla, že ten článek vypadá vážně dobře a že chci vědět, o čem je. A v rámci toho, že jsem si ho četla, jsem si řekla, že ho rovnou přeložím. Zaprvé proto, že si sama utřídím některé části, kterým jsem po prvním přečtení úplně nerozuměla, a zadruhé proto, že ho pak budu moct sdílet tady a předat ho dál. Upřímně doufám, že si ho alespoň někdo z vás přečte, no pokud by ho někdo skopíroval, tak ho snim. Dalo mi vážně hodně práce ho přeložit, strávila jsem nad ním dost času a chvílema jsem se u něj i trochu zapotila, takže by mě vážně hodně nakrklo, kdyby si mou práci někdo přivlastnil. Je to článek, který vyšel společně s photoshootem v únorovém čísle magazínu Wonderland. Kdo by si chtěl přečíst originál, tak může tady. Je koncipován tak, že chvílemi jsou tam přímo doslovné citace a chvílemi shrnutí toho, co Kristen na dané téma řekla... no a musím říct, že je to skutečně zajímavý článek. No je dost dlouhý... ale vážně stojí za to si ho přečíst ;)


Ze všech hereček v Hollywoodu je Kristen Stewart tou bezpochyby nejvíc v pohodě. S jejími krátkými vlasy a uvolněným, tomboy stylem, zaráží svou androgynní* krásou. Je to ten druh holky ze školy, kterou jste obdivovali kvůli její záhadnosti a tiché sebejistotě, a kterou jste tak trochu nenáviděli za její schopnost nějakým způsobem dokázat, že i tepláky vypadají stylově. Stewart se hodně výrazně liší od hereček jejího věku - není tu žádná okázalost, není na sociálních médiích, žádná selfie, žádné fotky od paparazzi, jak ji náhodou úmyslně zachytili jak padá na zem, když jde z nočního klubu. Ona je v tomhle mnohem střízlivější, kvalita, která nesrší jen z její osobnosti, ale i z jejího herectví. Je rafinovaná. Nepřehrává. Se Stewart je to vždycky mnohem více o niterném monologu. Všechno je to v očích, v těch pronikavých zelených očích, které jsou v jednu chvíli jemné, divoké a hrozivé.


Stewart bylo jen 17, když byla obsazena do role Belly Swan v Twilight, upírké romantické sáze, která z ní udělala mezinárodní superstar, a dokázala, že mohla ukotvit filmovou franšízu, která vynesla miliardy dolarů. Ale ona nejde jen po jedné vyšlapané cestě. Během dvou let po Twilight, se odklonila od Hollywoodských blockbusterů, místo toho znovu objevila samu sebe jako královnu indie filmu, rolemi v kritiky uznávaných filmech Camp X-Ray, Clouds of Sils Maria a aktuální na Oscara nominovaný snímek, Still Alice. A s myšlenkově a umělecky různorodým triem filmů, které mají vyjít v roce 2015, nebude Stewart k zastavení. Je neklidná a nepředvídatelná, přesně tak, jak by správný rebel měl být.

Setkáváme se v pondělí odpoledne v Cafe Figaro, místo na oběd v LA, v předměstí Los Feliz. Je neformální, ve zkráceném tričku, přiléhavými kalhotami a včerejším make-upem. Má pevný stisk. Stewart vyrostla v LA, dcera rodičů z filmového průmyslu. Ale nebylo to to okázalé Hollywoodské dětství, které byste si možná přestavovali. Doma byli v San Fernando Valley - známé pro jeho horko, porno studia a určitým typem mladých holek, které tráví spoustu času v obchoďáku a mluví s podivnou dikcí (vocal fry). Její máma je kontrolorka scénářů a její otec inspicient, ale Stewart skálopevně tvrdí, že nikdy nebyli "jevištní rodiče". "Moji rodiče byli oba trochu šokovaní mm zájmem o herectví, protože jsem nebyla zrovna herecký typ dítěte," říká. "Velmi rychle mě informovali o nepravděpodobnosti toho, stát se úspěšnou herečnou." Pamatuje si svůj první rok konkurzů jako velmi neplodný. "Všichni si mysleli, že vypadám jako kluk," směje se. Ale její rodiče souhlasili s tím, že jí budou i nadále vozit po konkurzech, především kvůli narůstajícímu zájmu o filmovou tvorbu jejich dcery. "Prakticky jsem vyrostla na filmovém place," říká. "A milovala jsem být v tom prostředí."

Stewart získala svou první filmovou roli, když jí bylo devět let, jako tomboy typ v 'The Safery of Objects' (Životní jistoty) režisérky Rose Troche. Její průlom přišel o pár let později, když jí bylo 11, kdy byla obsazena do role po boku Jodie Foster v thrilleru Davida Finchera z roku 2002, Panic Room - a znovu hrála chlapecký typ. Byla to role pravdivá k jejímu skutečnému životu. Jako dospívající holka se často ve škole stávala terčem posměšků za to, že nosila oblečení svého bratra, protože si neholila nohy a v podstatě kvůli tomu, že odmítala být typickou holkou z Valley. Ve 14 odešla ze školy a přešla na domácí výuku. "Moje dětství mělo velmi volnou formu," vybavuje si. "Ve škole jsem si vedla dobře, ale nikdy jsem necítila velký tlak. Vždycky mi bylo dovolováno najít si vlastní zájmy a jít si za nimi."

Tohle volné prostředí patrně ovlivnilo cestu, jakou vede své úsilí ve filmu. Už mnohokrát řekla, že její způsob vybírání rolí je intuitivní, ne pragmatický - zkrátka "je potřeba to cítit, nechat ten scénář, aby mě zasáhl a zičil mě." Pořád jen čtyřiadvacetiletá, její práce je po celé mapě (myšleno různorodá), dokazuje jak její rozsah jako herečky, ale i její ochotu riskovat. Jako příklad: byl tu film režírovaný Seanem Pennem - Into The Wild; filmová adaptace hipsterské bible Jacka Kerouaca - On the Road; The Runaways, ve kterém ztvárnila Joan Jett; její role Sněhurky v Hollywoodském blockbusteru Snow White and the Huntsman; a její výkon v minulém roce, jako vojačka v Guantanamo Bay, ve filmu Petera Sattlera - Camp X-Ray. Stewart bude tou první, která vám řekne, jak "naprosto kurevsky šťastná" se cítí, díky té možnosti tak rozličné množství zajímavých a komplexních rolí, protože ví, že takové role jsou v tomto průmyslu omezené.

V posledních letech, se role pro ženy v Hollywoodu - respektive jejich nedostatek - staly velkým tématem. Není žádným tajemstvím, že ženy jsou obrovsky nedostatečně zastoupené ve filmu a v televizi, jak na obrazovce, tak v zákulisí. V roce 2014 využila Cate Blanchett svůj proslov při přebírání Oscara tak, že volala o více vedoucích ženských rolích, kritizujíce ty, kteří v tomto průmyslu "stále slepě lpí na názoru, že ženské filmy, s ženami v centru pozornosti, jsou okrajovou, výjimečnou záležitostí". Z více optimistického hlediska, Maggie Gyllenhaal během svého projevu při přebírání Zlatého Glóbu minulý měsíc, komentovala, že to, co cítila, bylo narůstající množství zajímavých rolí pro herečky, což považuje za "revoluční a evoluční". Zajímá mě, jestli má Stewart, která je v tomto businessu už 15 let, pocit, že se Hollywood začíná snažit odčinit historický nedostatek komplexních ženských rolí.

"Je nemožné popřít, že dobré projekty pro ženy stojí jako osamocené kusy kamenů ve vyprahlé, rozlámané zemi," říká Stewart. [Asi by se dalo říct něco jako: "Je nemožné popřít, že najít dobré projekty pro ženy, je jako hledat jehlu v kupce sena," říká Stewart.] "Je to pravdivé pro ženy v mé věkové skupině, což je ten důvod, proč všechny tak dravě skáčeme po projektech. Myslím, že ženy vždycky musely bojovat trochu více, a nemyslím si, že se to nějak najednou změní. Ale myslím, že Maggie má pravdu, a že se věci posouvají k lepšímu." I přes fakt, že více diváků jsou ženy, poznamenává, že mužské hlavní role na obrazovce dominují, protože je to to, co studia a producenti považují za "bezpečné". To je trochu zastaralá myšlenka "My teď už chodíme na jistotu," pokračuje. "V dnešní době jsou filmy financovány téměř výhradně ze systematického strachu, jako 'OK, tenhle projekt mi zajistí výplatu' nebo 'Tenhle film mi jistě vrátí moje peníze zpátky na základě výsledku, který vznikl vědeckým průzkumem.' Není tu už žádný risk. A je klišé to říct, ale aby vznikaly opravdu skvělé věci, musíme jít do rizika."

Stewart se odmlčí, její tvář se trochu napne, a opatrně si organizuje myšlenky, bez pochyby si uvědomuje, jak snadno by mohla být její slova vytržena z kontextu a způsobit, že by zněla nevděčně. "Je hloupé si hrát na ďáblova advokáta, když se bavíme o ženských rolích v Hollywoodu, protože potom děláš tenhle "převrácený feminismus", který se v poslední době stal trendem. Mám pocit, že některé holky v mém věku jsou méně ochotné říct: 'Samozřejmě, že jsem feministka, a samozřejmě věřím v rovnost práv pro muže a ženy', protože jsou tam důsledky, které jdou se slovem feministka, které ve vás vyvolávají pocit, že jsou moc ve-vaší-tváři nebo agresivní. Hodně holek v dnešní době je jako: 'Eeee, já taková nejsem'. Neuvědomují si, že tu není jeden přesný způsob, jací musíte být, abyste stáli za všemi těmi věcmi, za kterými feminismus stojí." Poukazuje na feministický zpětný ráz, za kterým v konečném důsledku stojí nedostatečná vědomost o tomto tématu - problém, na který se zaměřila také Emma Watson v jejím nedávném UN proslovu o genderové rovnosti a feminismu. "To bylo vážně husté, že to udělal," říká Stewart nadšená z Watson. "To bylo drsné."

Stewart žije svůj život pod mikroskopem. Přestože to platí pro mnoho slavných lidí, je to intenzivnější, když jste hlavní hvězdou slavné franšízy a jednou z nejlépe placených hereček v Hollywoodu. V poslední době tu byly spekulace o její sexuální orientaci, které jsou zdá se založeny ne její preferenci tenisek a džínů před přiléhavými mini-šaty, a na faktu, že bývá viděla, jak stojí vedle své kamarádky - jak velmi skandální.

"Váš život se stane jakýmsi jevištním pořadem pro veřejné použití," říká. "Je to jako, nejspíš mě sem sledovali a vyfotí každý jeden výraz mojí tváře, který udělám, a budou řešit, co to znamená a pak je to ten hlavní pořad, který poběží dnes večer. A občas zachytí něco pravdivého, ale většinou je to převrácené do něčeho naprosto falešného." Její rebelská postoj a odlišnost od Hollywoodské normy se stalo palivem pro šťourání do jejího osobního života, které bez ustání pokračuje a je řešeno od chvíle, kdy jí bylo 17 let. Mikroskop slávy ponechává jen malý prostor pro běžné strasti sebe-objevování, bez kontroly - ať už profesionálně, osobně, sexuálně nebo esteticky. Ti, kteří se stanou slavnými během dospívání, to ví lépe, než kdo jiný.

Bylo to už mnohokrát řečeno, že se Stewart necítí pohodlně v centru pozornosti, že je neohrabaná a viditelně nejistá během rozhovory, a že se mračí na červeném koberci. Ale při tomto zkoumání musí jeden zvážit to, že v dnešní době je světovým standardem pro to "cítit se pohodlně v centru pozornosti" Kim Kardashian. Je jasné, že většina umělců by působila trochu nejistě v porovnání s ní. Pro mě, Stewart působí naprosto šťastně a schopně v její roli herečky a Hollywoodské hvězdy. Ale je tu ohromný rozdíl mezi tím být šťastný a schopný a tím, být děvkou slávy, a dnes jsme tím mnohem méně zmatení. "Pro lidi je těžké akceptovat, když někdo ukáže buď i jen tu nejmenší známku nepohodlí pod reflektory," říká. "Čeká se, že budete nasakovat každý kousek slávy, jakoby to byly sluneční paprsky. Ale myslím, že je to skutečně děsivé, že je sláva ceněna tak vysoce, dokonce nad štěstím. Miluju dělání filmů, ale nedělám svou práci proto, abych byla slavná."

I přes lži, které melou pomluvačné mlýny, Stewart je i nadále agresivně a nesmlouvavě sama sebou - něco, za co její fanoušci a kolegové neustále vychvalují. Je to patrné v jejím nonšalantním stylu a sex appealu, který ji dovedl k tomu, že je tváří parfému od Balenciagy a reklamní kampaně Chanelu pro rok 2014. "Díky mému spojení s módou jsem v tomto světě strávila nějaký čas s těmi nejhoršími lidmi, jaké jsem kdy poznala, stejně jako s těmi nejzajímavějšími a nejlaskavějšími," směje se. "V módě ti dobří vyčnívají. Chanel byl vždy dobře uvědomělý v práci s lidmi, kteří je zajímají; jsou velmi rodinně orientovaní. Když jsem byla mladší, tak jsem se díky tomu cítila pohodlněji ve světě, který byl pro mě jinak tak nepohodlný."

V tomto roce uvidíme Stewart ve třech nových filmech, včetně Equals, futuristického milostného příběhu s Nicholasem Houltem, a komedie American Ultra, sleeper-cellovém** huličském filmu, ve kterém hraje po bohu Jesseho Eisenberga (který byl jejím kolegou ve filmu Adventureland v roce 2009). "Je to jako Agent bez minulosti (The Bourne Identity) pro všechny, komu se líbil Adventurelans," říká o American Ultra. Napříč její různorodou filmografií je tohle její první opravdová komediální role a dokážete říct, že je z toho nervózní. "Snad jsem v tom vtipná," říká s roztomilou upřímností. "Doufám, že Jesseho doplňuju, protože on je k popukání. Ale já beru všechno tak vážně!" směje se. "Já nevím... moji řátelé si myslí, že jsem vtipná, ale víte, kdyby tuhle roli hrála Emma Stone, byla by kurevsky vtipná." Není to tak časté, že přistihnete Hollywoodskou herečku mluvit tak pokorně, stejně jako vyzdvihovat talent vrstevníka nad svým vlastním. Ale tohle je u Stewart běžné. Otevřeně mluví o svých chybách a strachu, zvlášť, když přijde na motýly, které cítí v žaludku kvůli jejímu dalšímu snahu: režiji.

Stewart ví, že její herecká sláva bude jak požehnáním, tak prokletím, když si stoupne za kameru - s diváky přichází očekávání. Ale prozatím hodně píše a plánuje. "Napsala jsem ujetý krátký film, na který jsem vážně hrdá. Je to více abstraktní než nějak extra o příběhu. Je to jako báseň; je to o vodě. Lidé se ptají: 'Proč to prostě nenatočit?' Ale já si s tím chci nejdřív trochu pohrát. Chci mít zkušenosti." Je ohromnou fanynkou Johna Cassavetese, který byl průkopníkem improvizační tvorby a cinema varieté. Stewart mluví o jeho filmové tvorbě jako o vlivu. "Myslím, že první věc, kterou udělám, bude živé zobrazení okamžiků."

Když jsem se zeptala na herce, vzhlédne a okamžitě říká Gena Rowlands, Cassavetovu ženu a dlouhodobou spolupracovnici. "Gena Rowlands je úžasná," ("is the shit" = když je něco nebo někdo hodně, hodně dobrý, myšleno v pozitivním slova smyslu, ne jako urážka) říká. "Ale víš, to je očekávaná odpověď." Další vzory zahrnují Catherine Keener a Julianne Moore, která hraje matku Stewart ve Still Alice, který jde do kin na jaře.



* * * * * * *
*oboupohlavní, bisexuální, fakt nevim :D
**někdo, kdo se snaží zapadnout do jedné skupiny lidí, přestože patří k jiné skupině... jako když se teroristi snaží zapadnout do normálního života, ale přitom jsou to furt teroristé...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama